Zpravodaj č. 3/2016

29. - 31.1.2016:

 


Ml.žáci: MEZINÁRODNÍ TURNAJ ZORNO CUP 2016 - Stupava (SK)                                    

Mladší žáci zajížděli přes prodloužený víkend společně se st.žáky do Slovenské Stupavy k velkému mezinárodnímu turnaji ZORNO-cup. Po nedávno absolvovaném domácím turnaji Olma-cup jsme byli zvědavi, jak si poradíme s dalšími, převážně Slovenskými družstvy.

Odjezd byl společně se staršími žáky naplánován již v pátek ráno v 8hodin.

Turnaje mladších žáků se zúčastnilo celkem 13 družstev, která byla rozdělena do dvou skupin.

V pátek nás čekaly tři zápasy a v sobotu dva, všechny ve skupině. V neděli pak jeden v boji o umístění. Ubytování, zápasy i strava - vše bylo ve školním areálu základní školy. Jeli jsme do známého prostředí, protože dva předešlé roky jsme zde byli na turnaji miniházené.

My měli ve skupině družstva: Tatran Litovel, Tatran Stupava B, Strojár Malacky, S.K.Noxwel Sečovce a HC Zubří.

První páteční zápas jsme svedli s naším nedalekým soupeřem z Litovle. Často spolu hráváme, takže jsme se více méně neměli čím překvapit. Litovel postrádala svého nejlepšího střelce a brankařku. Na hřišti oslabení Litovle moc znát nebylo. Naši kluci se rozkoukávali a dostávali do turnajového tempa. Při hře jsme měli mírně navrch a nakonec vyhráli 15 : 13. Druhý zápas s domácím Tatranem Stupava B byl více méně jasná záležitost. Proto jsme dali větší prostor hráčům, kteří nehráli v základě. Ti si s chutí zahráli i na netradičních postech spojek a výsledkem byla jednoznačná výhra 27 : 4. Poslední páteční zápas nás čekal Strojár Malacky. Opět slabší soupeř a výsledkem byla výhra  24 : 2. Podle výsledků to vypadá, že soupeř byl hodně slabý, ale není to až taková pravda. Kluci hráli výbornou obranu a náš brankař zavřel bránu. Po pátečním dnu jsme měli plný počet bodů a těšili se s chutí na sobotní zápasy.

První sobotní zápas jsme hráli s S.K. Sečovce. Byl to bojovný zápas a my od začátku nasadili rychlé tempo s výbornou obranou. Zápas jsme rozhodli více-méně v prvním poločase a druhý poločas kontrolovali výhru. Výsledek  16 : 11.Poslední zápas ve skupině nás čekal tým HC Zubří. Ke kvalitě soupeře není co dodávat a my chtěli bodovat. Zápas se v první polovině vyvíjel díky naší bojovnosti v náš prospěch a v poločase jsme vedli o dvě branky. Bohužel druhý poločas po nastřelených tyčkách a zlepšené hře soupeře jsme prohráli 15 : 18.Tím jsme se umístili ve skupině na výborném 2.místě a už tušili, s kým budeme hrát v neděli o bronzové medaile.

V neděli nás čekal v posledním utkání ambiciózní celek Tatranu Prešov, kteří místní označovali za nejlepší celek Slovenska a jasného favorita . Už při hře v základní skupině jsme jej sledovali a v podstatě to byl jediný celek, který může občas porážet bezkonkurenčně nejlepší celek posledních turnajů-Duklu Praha. Byli to vysocí a siloví hráči s nacvičenými signály a herními variantami. Sebevědomí jim nechybělo. Přesto jsme se chtěli pokusit jim zkomplikovat cestu k medailím, my je totiž chtěli také. Kluci byli hodně nabuzeni a v zápase jsme překvapivě ( pro soupeře) vedli. Byl to krásný pohled na obě družstva, která předváděla, na svou kategorii, pěknou a rychlou házenou.,U nás zachytal úžasně Kuba Salašnyj a ve hře dominoval Vojta Haderka. Všichni ostatní bojovali na hranici svých možností. Poločas jsme opět vyhráli o branku. V hale byla úžasná atmosféra. Prešov tam měl své bubnující fanoušky, ale většinou diváci, které tvořili více méně ostatní hráči fandí papírově slabšímu a to jsme byli my. Druhý poločas se nesl ve stejném duchu. My výborně bránili a soupeř hledal, jak nás přehrát (což byl pro ně velký problém, i přes 2min oslabení). My vždy dali branku a soupeř srovnal. Tak to šlo až do poslední minuty, kdy jsme vedli o branku a měli míč. Bohužel po jasném faulu na Vojtu Haderku, který rozhodčí nepískli a nechali soupeřům míč, soupeři srovnali pár sekund před koncem. Stříleli se sedmičky-pět. Úžasné drama. Soupeř první dvě nedal a my také dvě nedali z toho zrovna tu poslední, která mohla rozhodnout. Prodlužovalo se dál. Dalších pět statečných a systém K.O. Bohužel ve druhém kole jsme nedali, soupeř tak zvítězil a obsadil třetí místo. Kluci prohru ihned po zápase těžce nesli.

Myslím, že kluci předvedli zatím nejlepší zápas své kariéry a určitě se neměli za co stydět. Nechali na hřišti srdce a my trenéři jen zírali, kde se v nich bere ta síla a bojovnost.

Všem se dostalo velké pochvaly nejen za tento zápas, ale za celý turnaj.

A kdo vlastně byli ti naši hráči?

V bráně úžasný Kuba Salašnyj. Zjišťujeme, že je to pro nás nepostradatelný brankař,i když chytá vlastně za družstvo B. Chytal jedním slovem skvěle.

V poli hrál výborně Vojta Haderka. V prvních zápasech se hledal, ale v rozhodujících zápasech to byl on, kdo dával důležité branky. Vilda Zedník, který přešel z branky do pole se zatím hledá, ale díky výšce a perfektnímu bloku měl pár výborných obranných zákroků a i ve střelbě se pomalu lepší. Kuba Dzieržava je dobrý obranář a i v útoku má slušný tah na bránu. Mates Pečínka hrál celý turnaj výborně, to znamená, že bojoval a nic nevzdával. Je to technický hráč, jen přibrat pár kil, s Kubou D. se střídali na střední spojce. Jeho mladší brácha Vojta je zase výborný obranář a i v útoku šikovný a navíc velký bojovník. Kuba Šťastný se neskutečně lepší a to jak v obraně, tak v útoku. Je to typický pivot. Na turnaji šel hodně nahoru. Rosťa Černý, tak to je hodně technicky šikovný hráč. Trochu měkký, ale co jsme viděli při hře s Prešovem bylo úžasné, vydržel vyloženě „likvidační“ zákroky. Chodil do soubojů naplno a díky jeho dravosti museli soupeři několikrát na trestnou lavici. Hynek Dvořák udělal asi největší pokrok. My ho nepoznávali. Chodil do soubojů, dřel a hlavně střílel důležité branky z křídla. Adam Horáček - bojovník a hlavně úžasně rychlý. I v obraně parádně bránil. Míša Rella udělal velký pokrok, bojoval, nekecal a snažil se. No a na závěr nehrající kameraman Adam Katinger. Dva dny před turnajem dostal na ruku sádru a přesto, že hrát nemohl, chtěl jet s námi. Je vidět, že kolektivem žije a je jeho součástí. Všem hráčům patří velké poděkování. Stává se z nich kolektiv a jeden druhému pomáhají, hecují se a tak to má být.

Turnaje mimo sezonu s kvalitními soupeři jim dávají herní jistotu a posouvají kluky ve výkonu.

 

Skupina A Stupava Malacky V.Bystřice Litovel Zubří Sečovce Skóre body Poř.
 Stupava B (SK)   5:12 4:27 5:18 2:29 2:35 18:121 0 6.
 Malacky (SK) 12:5   2:24 8:19 5:15 5:21 32:84 2 5.
 V. Bystřice (CZ) 27:4 24:2   15:13 15:18 16:11 97:48 8 2.
 Litovel (CZ) 18:5 19:8 13:15   15:20 12:17 77:65 4 4.
 Zubří (CZ) 29:2 15:5 18:15 20:15   20:15 105:52 10 1.
 Sečovce (SK) 35:2 21:5 11:16 17:12 15:20   99:55 6 3.

 

Skupina B Prešov Sokolnice Stupava Topolčany Olomouc Úvaly Dukla Skóre body Poř.
 Prešov (SK)   24:6 10:4 18:7 13:11 16:8 11:16 92:52 10 2.
 Sokolnice (CZ) 6:24   14:15 9:20 8:20 10:14 6:29 53:122 0 7.
 Stupava A (SK) 4:10 15:14   13:14 10:12 4:7 5:18 51:75 2 6.
 Topolčany (SK) 7:18 20:9 14:13   15:9 14:10 8:28 78:87 8 3.
 Olomouc (CZ) 11:13 20:8 12:10 9:15   17:11 4:19 73:76 6 4.
 Úvaly (CZ) 8:16 14:10 7:4 10:14 11:17   14:20 64:81 4 5.
 Dukla Praha (CZ) 16:11 29:6 18:5 28:8 19:4 20:14   130:48 12 1.

 

 Zápasy o umístění:
 Zápas o 11. místo:  HC Tatran Stupava A - HC Tatran Stupava B  23 : 9
 Zápas o 9. místo:  Strojár Malacky - TJ Sokol Úvaly  4 : 14
 Zápas o 7. místo:  Tatran Litovel - TJ STM Olomouc  6 : 15
 Zápas o 5. místo:  SK Noxwel Sečovce - HK Topoľčany  9 : 14
 Zápas o 3. místo:  SK Velká Bystřice - Tatran Prešov  9 : 10 (po 7m hodech)
 Finále:  Handball Club Zubří - Dukla Praha  9 : 18


Konečné pořadí:

  1. Dukla Praha
  2. Handball Club Zubří
  3. Tatran Prešov
  4. SK Velká Bystřice
  5. HK Topoľčany
  6. SK Noxwel Sečovce
  7. TJ STM Olomouc
  8. Tatran Litovel
  9. TJ Sokol Úvaly 
  10. Strojár Malacky
  11. HC Tatran Stupava A
  12. HC Tatran Stupava B
  13. TJ Sokol Sokolnice (CZ)



St.žáci: MEZINÁRODNÍ TURNAJ ZORNO CUP 2016 - Stupava (SK)                                       
              
Protože nám těsně před turnajem onemocněli čtyři hráči (Vojta Javorek, Puchýř, Schaffi a Šudřa), do slovenské Stupavy jsme odjížděli bez jakýchkoliv ambicí. Bylo nám jasné, že dokud kluci budou mít síly, ostudu neudělají, ale s narůstající únavou, půjdou jejich výkony lehce dolů. A to jsme ještě netušili, co nás čeká... Při pátečním srazu jsme celkem rychle napočítali šest hráčů a s vědomím, že v Olomouci se přidá ještě Pepa Dobeš jsme se uvelebili v autobusu, kde jsme i s mladšími žáky zabrali sotva poloviny kapacity :-).
Hned v pátek nás čekali dva zápasy se Slovanem Modra (SK) a Újezdem u Brna, které jsme celkem bez potíží vyhráli a byli jsme zvědaví v jaké síle přijel náš první sobotní soupeř ze Zubří (mimo jiné jeden z našich soupeřů v Žákajdě). Bohužel se nám hned v první minutě zranil Štěpek, který po střele dopadl tak nešťastně, že si zlomil levé zápěstí a tím tak skončil turnaj nejen pro něj, ale i pro zbytek týmu, který už opravdu ztratil i ty poslední zbytky nadějí na solidní výsledek. Zubřani stáhli počet hráčů na pět v poli a dali nám alespoň šanci sehrát s nimi rovnoměrnou partii, za což jim samozřejmě patří poděkování. Přes obrovskou snahu a bojovnost jsme tento zápas prohráli o čtyři branky. Na zbývající sobotní zápasy jsme se „posílili“ o některé mladší žáky, kteří už měli své zápasy za sebou a přestože podali bojovný a nadšený výkon, prohráli jsme i s favoritem naší skupiny a pozdějším vítězem celého turnaje Prešovem. Náladu jsme si tedy spravili až v utkání s Malackami, které jsme s přehledem vyhráli a tím jsme se dostali na třetí místo ve skupině a v neděli nás čekal souboj o páté místo proti třetímu týmu z druhé skupiny z Úval u Prahy. Protože mladší žáky čekal souboj o třetí místo, bylo logické, že jejich nejlepší hráči nemůžou hrát za nás a hned poté bojovat o medaile, k našemu týmu se tedy přidali Míša Rela a Rosťa Černý, kteří přes veškerou snahu nemohli čelit silovým a urostlým protihráčům. Přesto odvedli maximum, na které byli schopni dosáhnout :-) Nakonec jsme tento zápas prohráli o dvě branky a na turnaji obsadili celkově šesté místo ze dvanácti, což se dá za daných okolností považovat za velmi slušný výsledek.
Tentokrát nebudeme poukazovat na chyby, které se logicky objevily jednak z důvodů malého počtu hráčů, z narůstající únavy, na nemožnost hrát signály (bez pivotů) nebo na hůře fungující obranu. Naopak musíme velmi chválit všechny hráče za velmi srdnatý výkon podaný na hranici svých možností, vždyť poprvé mohli alespoň trochu střídat až v sobotních odpoledních zápasech!!! Opět potvrdili, že jsou výjimečná parta a po zranění Štěpka se ještě více semkli a chtěli urvat nějaké vítězství i pro něj. Nesmíme zapomenout na Jardu Louna, který byl dobrým parťákem pro nás všechny, na řidiče Milana, který nás spolehlivě přepravil tam i zpět a poděkovat Milošovi Petrovi za finanční pokrytí nákladů na dopravu!
Speciální poděkování míří k Olomouckým trenérům bratrům Přerovským, za velmi ochotnou pomoc při řešení Štěpkova zranění – zapůjčení auta, odbornou pomoc a zajištění maximální péče v FN Olomouc. 

 

 Naše zápasy dopadly takto:
 SK V. Bystřice - HC Slovan Modra 21 : 14
 SK V. Bystřice - SOKOL Újezd u Brna 32 : 18
 SK V. Bystřice - HC Zubří 18 : 22
 SK V. Bystřice - TATRAN Prešov 14 : 21
 SK V. Bystřice - STROJÁR Malacky 21 : 11
 SK V. Bystřice - TJ SOKOL Úvaly 16 : 18


Konečné pořadí:    

  1. TATRAN Prešov
  2. HK Topolčany
  3. DUKLA Praha
  4. HC Zubří
  5. TJ SOKOL Úvaly
  6. SK Velká Bystřice
  7. SOKOL Cifer
  8. SOKOL Újezd u Brna
  9. Budaörs Handball Club (HU)
  10. HC Slovan Modra
  11. STROJÁR Malacky
  12. HC TATRAN Stupava.

 

Hráči, branky, hodnocení:


V. Zácha (br+1) – výborné výkony v prvních zápasech, proti Slovanu Modrá schytal dvě rány do
hlavy, přesto dál neohroženě čelil střelám soupeřů. V zápase s Prešovem           pustil do branky Gryggiho a poctivý výkon odvedl na pivotu i na křídle. Podařilo se mu proměnit sedmimetrový hod.
M. Grygar (br+5) – turnaj začal jako pivot a nevedl si vůbec špatně, v prvním zápase se předvedl jako výborný „blokař“. V sobotu se dostal do branky a proti Malackám zavřel branku
tak, že první gól obdržel až v deváté minutě za stavu 7:0 pro nás!
J. Dobeš (33) – opět obrovské nasazení a bojovnost, po Štěpkově zranění se stal lídrem týmu, tvořil hru, zakládal brejky, pálil branky, důrazný v obraně. Jediná dvatísícejednička co nám
zbyla.
A. Vodička (27) – další hráč, který na sebe vzal úlohu střelce, chodil do rychlých protiútoků,
proměňoval náskoky z křídla, nebývale drzý při technických střelách (přehozy a „šlajsy“)
Š. Souček (18) – své branky nastřílel během dvou zápasů, jinak jasný aspirant na nejlepšího hráče nebo střelce turnaje. Jeho góly, tvořivost i obranná činnost nám samozřejmě chyběla v
zápasech proti těžkým soupeřům. Teď mu ze všeho nejvíce přejeme brzké uzdravení a
a návrat k házené!!!
B. Možíš (17) – na střední spojce tvořil hru, snažil se dostávat do zakončení, makal v obraně, ale měl to se svojí výškou hodně těžké. Přesto několikrát dokázal obelstít hráče soupeřů
F. Buršík (12) – hráč spíše do kombinace, jeho přesná ruka úřadovala při házení trháků a hlavně při střílení sedmiček! V zápase s Prešovem bilance 4/4. Ke konci turnaje statečně bojoval s únavou.
V. Haderka (3) – mladší žák, ale velmi platný jak v obraně, tak i v útoku. Hrává s námi žákovskou ligu  a jeho výkon šel hodně nahoru.
V. Zedník (3) – jeho první zápasy za starší žáky, dokázal vstřelit branky, dobře hrál na pozici pivota.
M. Pečinka, R. Černý, M. Rella – mlaďoši, kteří to měli hodně těžké, přesto se nebáli proti daleko větším soupeřům nastoupit, dostávali se do šancí a svými výkony mile překvapili.
                 

 

O nás

Házená Velká Bystřice je sportovní klub s dlouhou tradicí. Jako jeden z mála oddílů v regionu pokrýváme všechny mužské kategorie.

Novinky

Zpravodaj č. 10/2024

Zpravodaj č. 09/2024

Facebook